Náš poslední den jsme začali ve Vatikánu, nejmenším státu světa. Po vystání obrovitánské fronty jsme se probojovali do svatopeterské baziliky a začali namáhavý výstup, který skončil až nahoře v kopuli chrámu. Nohy nás bolely, protože těch schodů byly opravdu stovky, ale jeden z největších římskokatolických kostelů světa si zkrátka žádá svoje a výhled nám poskytl opravdu překrásný, celý Řím jsme viděli jako na dlani. Když někteří z nás využili možnost poslat pohled vatikánskou poštou, vyrazili jsme na oběd, a protože bylo dost horko, tak také na zmrzlinu. Ta italská je totiž úžasná. Vydatně občerstvení jsme se prošli kolem Andělského hradu a zamířili k Panthenonu, starověkému kruhovému chrámu, který byl původně zasvěcen všem římským bohům. Kousek od něj jsme objevili místo, kde prodávali neuvěřitelných 150 druhů zmrzliny, takže ochutnávání nebralo konce. Poslední úsek naší cesty vedl na Španělské náměstí ke slavným barokním Španělským schodům, na které je ovšem zakázáno si sedat. Nás ale bolely nohy už dost, takže jsme se přesunuli k vláčku, kde se sednout dalo a ten nás během pár minut přiblížil k našemu autobusu a my plní zážitků vyrazili domů.





































