Většina z nás se občas ráda bojí, i proto jsou tématem jedné z našich „přespávaček“ právě strašidelné příběhy.Sešli jsme se v pátek 10.3., měsíc krásně zářil, náměstím skučel vítr, ve škole kvílela meluzína a my jsme naše setkání začali povídáním o tom, čeho se kdo bojíme. Už to nejsou čerti a bubáci, ale spíš zlí lidé, pavouci a pak hlavně ztráta našich blízkých. Postupně jsme přešli ke klasickým strašidelným příběhům jako je Frankenstein nebo Dracula, abychom zakotvili u české klasiky, našeho geniálním K.J.Erbena. Luštěním přesmyček a osmisměrek a téměř detektivním pátráním po škole získali posupně jednotlivé skupiny názvy všech 13 Erbenových balad, aby z nich následně uvázali tu nejkrásnější KYTICI. Pak došlo na dramatickou četbu Svatební košile a následné zhlédnutí jejího filmového zpracování. Po večeři, kdy bylo možné okusit třeba dort prolezlý červy, mohli jsme se ale také zakousnout do lidského prstu a ti nejodvážnější dokonce do vydloubnutého oka!!!, jsme se ale pustili do dalšího tvoření. Tentokrát jsme použili obrázky z komiksového vydání Kytice a naším cílem bylo vytvořit komiks vlastní. To už se ale schylovalo ke zlatému hřebu, tedy stezce odvahy. Školu ovládli opravdu děsiví bubáci, mágové, čarodějnice a démoni a odvážní sedmáci museli krok za krokem tímto strašidelným prostorem projít. Že se to neobešlo bez jekotu, ba dokonce šíleného řevu asi není ani třeba dodávat. Strašidla ale nakonec všechny pochytané děti propustila a my jsme si mohli konečně trochu oddechnout při zpěvu písní, schovce a deskových hrách. Po pohádce na „dobrou noc“ – žáci si vybrali hororovou povídku Medvídek – pak konečně jeden po druhém upadli do neklidného spánku, který byl čas od času přerušován jen výkřiky ze spaní. Ráno se všichni probudili sice trochu pomačkaní, ale spokojení a po snídani vyrazil každý do svého bezpečného domova.Děkujeme, Karle Jaromíre, díky tobě jsme se mohli společně zase jednou tak hezky bát. Kéž by zůstalo jen u tohoto strachu!

O. Pospíchalová